člověk avšak…
Ve čtvrtek jsem seděl v kanceláři a měl jsem poraženeckou náladu. Už jsem se nechtěl do ničeho pouštět, přeci jen se můj odchod z firmy nezadržitelně blíží. Chtěl jsem psát o mentálním rezignování, jak jsem k němu dospěl, co pro mě znamená, ale už jsem se nedonutil sepsat něco, co by dávalo, byť sebemenší smysl. Byla to taková, řekněme,...



