cesta do neznáma
#VIKENDOVE_ZAMYSLENI: Nemám koncept a zřejmě ho jen tak mít nebudu. Vlastně bych to nebyl ani já. Celý můj život je složenina náhodných dílků. Kam až mi paměť sahá, nikdy jsem neměl jasný cíl, kam chci jít. A během dnešního výšlapu se mi to všechno spojilo.
Je víkend, jel jsem k našim, neboť ubytko zadarmo se vždycky hodí. Týden v zaměstnání byl mentálně náročný a jelikož žena má nějakou akci ve městě, kde žijí mé rodiče a mně se na ní bytostně nechtělo, nabízelo se to vymyslet tak, že si půjdu buď zalyžovat nebo když bude přijatelně, půjdu na nějaký výšlap. Sice jsem vyrůstal v Krkonoších, ale jsem nebyl v zimě na Sněžce. Celý týden jsem sledoval předpověď a v pátek bylo jasno. Půjdu z Pomezních bud přes Sněžku na Moravskou boudu a do Špindlerova Mlýna na bus. Počasí, a obvzláště to na horách, si dělá co chce, takže místo slunečna bylo super větrno a mlha, během které nebylo vidět na víc jak 139m. Ale jak se říká, není špatného počasí, ale špatného oblečení, neodradilo mě to. Hlavně jsem mohl přemýšlet a díky mlze, mě napadlo toto téma.
Stojím kdesi na louce, kolem mě jen mlha, sníh a tyče, které mají každého, kdo se v této situaci octne, dovést k nějaké boudě. A přesto, že jsem zde vyrůstal a prochodil Krkonoše křížem krážem, tak na zimní cestě mezi Luční boudou a Špindlerovou boudou, stojím poprvé. Doslova CESTA DO NEZNÁMA.
Co ale když je celý náš život jedna velká cesta do neznáma? Máme tendeci věci plánovat, upravovat je k obrazu svému a ženeme se za nějakým cílem, který jsme si nastavili. A hlavně jsme ve stresu, že k němu trvá déle a déle, musíme řešit překážky a nemáme jistotu, že jej splníme. Pokud však děláme aktivity, které nás baví, jako mě dnešní cesta, tak jsem sice neviděl na 140m, šel jsem v -7st. a šíleně foukalo, nedošel jsem ani tam, kam jsem chtěl, ale cestu jsem si prostě užil. To mě přivádí k tomuto zamyšlení. Co se méně stresovat z budoucnosti a brát víc věci jak jsou, příkoří řešit ihned na místě a užívat si i ty složité věci? Přeci jenom, právě to řešení překážek, ať už větších či menších, je kořením všedních dní. A přeji jenom, není pouze úspěch a hladká cesta nuda a nestalo by se to neúspěchem?
Byla to super cesta a tohle mi prostě běželo hlavou. Když se nic nestane, tak za za 2 týdny opět na kopci. Moment, to je Valentýn, tak až to prostě vyjde.
PS: hastag na začátku je přesně to, proč mě to baví. Napadlo mě to během poslední věty.

Obr. ChatGPT druhé generování