Víkend je za námi a já opět sedám do mého pracovního koutku v ložnici. Během dne jsem připravoval nějaké plány na propagaci značky a produktů a pak si šel vyzvednout balíček do Z-boxu. Přišly mi hrníčky, které jsem si nechal vyrobit. Hrníčky s logem mého současného zaměstnavatele a jedním velmi typickým poznávacím znakem - pestrobarevným ptákem....
První týden za mnou. Cestování, meetingy, noví lidé, různé jazyky a hlavně - volnost. Tímto bych uplynulý týden shrnul. Ale ještě jeden goal dnešního dne mě, snad, čeká. Pohovor, který pokud dopadne dle mých představ, nasměruje můj život úplně jinou cestou.
Sedm hodin na cestě. Konečně jsem zabouchl hotelové dveře – jsem na místě. Nebyla to nijak složitá cesta, ba naopak ubíhala svižným tempem. Na přestupech jsem nečekal a akorát jsem si stihl koupit pití, než přijel navazující spoj. Tuto cestu absolvuji podruhé, nicméně pokaždé měla jiný důvod. Poprvé jsem ji podnikl, když jsem si jel domlouvat...
Včera jsme si vyrazili do města na procházku. Cíl byl jasný, zajít na zmrzlinu do Creme de la creme a pak směr Vyšehrad. Během cesty jsme se bavili na různá témata. Nejsilnější téma byla naše budoucnost, tedy, co budeme dělat s naším životem. V tom se můj a manželčin názor liší. Většinou se shodneme, ale v tomto máme rozkol.
Týden jsem měl volno. Na začátku jsem si maloval, jak budu poctivě vstávat, udělám nějakou drobnou práci, půjdu si zaplavat či zacvičit a jak si přečtu několik knížek. No, vstával jsem pravidelně pozdě, sice jsem se snažil pracovat, ale moc mi to nešlo. Necvičil jsem ani jednou a v bazénu jsem taky ani jednou nebyl. Ale knihu jsem přečetl. Helen...
Za poslední týden jsem nenapsal ani čárku. Byl jsem trochu nachlazený a tak jsem po příchodu z práce zalezl do peřin. Tento stav trval od neděle do středy.
Tento blog začínám psát o den dříve. Stál jsem na vlakovém nádraží v Linci a cpal jsem se preclíkem. Bylo půl 11 večer a já čekal na přípoj do Salzburku. V tom jsem se zamyslel, že to je skvělý den, že jedu na pohovor do Německa, ano vím, že Salzburk je v Rakousku, ale tam kam jedu je za...
Poslední tři dny v práci jsem byl pln očekávání návratu nového kolegy, abych veškerou zodpovědnost mohl předat a jen se soustředit na nové výzvy. Ovšem co je mi to platné, když on je flegmatik a všichni se obrací na mě. No už jen týden a půl. Pak si už jen zamáváme, sbohem a šáteček. A nebo taky ne, že jo....
Tento víkend jsme se rozhodli se ženou strávit v Brně. Měli jsme potřebu vypadnou z Prahy. Takže jsme vypadli z města do města. Nejsem rodilý pražák a ani nejsem z Brna, mám v jeho okolí několik blízkých lidí a byť se s nimi občas špičkuji, nechává mě celá ta “válka” Brno Praha chladným. Teď jsme si měli možnost trochu z...
Den se chýlí ke konci. Pro dnešek mám vše splněno a tak mám čas si sednou ke psaní. Dnes je to poprvé, co nepíši do deníku, ale přímo sem. Většinou si do deníku píši to, co se za den stalo a snažím se najít pojítko, případně hlubší myšlenku pro ten daný ten. To se děje během cesty domů, kdy během...