Přiznám se, že Afrika, místi poměry a nová povaha businessu, který jsem začal dělat, přináší daleko více vnitřních otázek, než jakákoli předešlá životní zkušenost. Čas, volnost a prostor otevírá nové a nové komnaty mého myšlení.
Včera se zdálo být všechno jasné. Provedu kontrolu, převezmu dokumenty a tradá, můžu letět kam chci. I s tímto pocitem jsem šel spát. Před spaním jsem si ještě vypisoval s AI zprávy na téma cestování. Respektive mi posílala otázky a já na ně reagoval.
Dnes pomocí psaní utíkám od reality a tak postuji ještě jeden blog. Nějak se cítím vnitřně líp a vyskočila mi v hlavě otázka svobody a volnosti. Možná ve mně dnešní pochybnosti vyvolalo ještě něco jiného. Je to stav, ve kterém se teď nacházím.
Dnes jsem měl čas přemýšlet. Jsem přes 5800km daleko od domova, od všech jistot, od všech a všeho, co znám. Celý dlouhý den jsem strávil na hotelu, dojednával a kontroloval dokumenty, koukal na filmy a hlavně jsem přemýšlel. V hlavě mi hodlá to, jestli je tohle přesně podle mých hodnot. Jestli to není "nebezbečný" business. Jestli to, kde jsem,...
Když jsem toto začal tvořit, měl jsem v hlavě jen myšlenku něčeho většího. Byl jsem vedoucí zaměstnanec s jasnou pracovní dobou, normálním příjmem, 5 týdny dovolené. Služební auto a CCSka byl solidní bonus. Ale vnitřně jsem cítil, že to není to, po čem prahnu.
Dnes jsem spal na dvou sražených křeslech. Dohromady jsem naspal asi dvě hodiny a ráno mě probudilo prudké rozsvícení světel velmi ráznou dámou. Promnul jsem si oči a ano – jsem stále v Nairobi a nezaspal jsem. Děkujeme té dámě.
Nejsem awesome.
Ani se tak necítím. A vlastně ani nechci.
Začal nový týden.
Pro někoho nejdelší bod do volna, pro někoho běžný den, a pro někoho nová výzva.
Pro mě – nový pohled na svět.
Před třemi dny jsem si myslel, jak už budu kdesi v Africe.
Ale já teď sedím na gauči a koukám na Teorii velkého třesku.
Venku je pošmourno a mně se nic nechce. Ani přemýšlet.
Po třech měsících přichází ten moment. První zběsilá cesta do Afriky.
Doteď jsem si ji jen představoval a říkal si, jaké to asi bude. Podklady jsem měl připravené, ale samotná cesta pořád nepřišla. Všechno bylo jen teorie. Až do včerejška, kdy mi na WhatsApp dorazila zpráva:
"Dobrý den, můžete zajistit jeden obchod v Africe?"