Blíží se Silvestr a oslava Nového roku. Posledních deset let, až na 2 výjimky, trávím někde v zahraničí. Většinou tam, kde byly levné letenky. Letos tomu je trochu jinak. Jelikož ČD měli jízdenky do Rakouského Lince za 596 Kč, za zpáteční! jízdenku, Nový rok oslavím tam.
Štědrý den je téměř u konce. Je deset hodin večer a s manželkou uleháme do postele. Mám nový polštář - nejlepší dárek, jaký jsem mohl dostat. Jen není moc na cesty, protože je 160cm dlouhý. Na Štědrý den máme své vlastní tradice. Dopolední procházka Prahou. Zastavujeme se na zmrzlinu a odpoledne v poklidu koukáme na pohádky. Večeříme v teplácích...
Půlka prosince. Většina lidí se připravuje na Vánoce, probíhají večírky, ukončuje se rok. Takto si to pamatuji z předešlých let. Letos to je ale jiné. Vánoce mám přichystané, na večírky nechodím a rok musím ukončit úplně jinak, než roky před tím. Ale hlavně musím přichystat věci na příští rok.
Letošní prosinec je šedivý. Zataženo, teploty lehce nad 0. Pouze včera vysvitlo sluníčko. Náladu mi to nijak nekazí a nastolená rutina mě vyhovuje.
Dnes mám filosofickou náladu. Pohodová hudba, která hraje z repráku, krásně dokresluje pohodovou podvečerní atmosféru našeho pokoje. Rozdělávám nealko sekt a začínám pracovat. Ano, v pátek v 17:00.
Je ponurý podvečer. Sedím v kavárně a čekám na známou/kamarádku, která mi má pomoc s online prezentací. Jelikož sedím u velkého okna, pozoruji šrumec na ulici. Pobíhající lidi, troubící auta a přeplněné tramvaje. Kontrast oproti kavárně, ve které sedím.
Probudil jsem se do slunečného mrazivého rána. Již třetí týden jsem doma a kdybych měl čekat jen na svého klienta, tak jsem doopravdy nemusel vůbec nic dělat. A to bych se zbláznil.
Jsem zpět doma. Doopravdy jsem se stihl vrátit během 48 hodin. 2 noci jsem spal v letadle. O tom by se dalo také povídat do nekonečna, ale o tom třeba příště.
Jdu na to. Sedím opět na letišti a čeká mě super hektických 48 hodin. Odlétám do Nairobi, kde mám celý den na to, abych stihl 3 schůzky a večer stihl let domů, kam dorazím v úterý po obědě. Žádný hotel, žádná business class.
Pátek večer. Sedím v "pracovně", což je kout v ložnici, kde je stůl a tiskárna. Na druhém monitoru mám puštěný film, na notebooku dodělávám poslední nezbytné věci do práce. Tedy do dvou. Pro klienta a pro svou vlastní firmu.