blog 85 - bod 0

Den jako každý jiný. Nuda, čekání, bezmoc. Tak by se dala shrnout denní rutina posledních dní. Večer si pouštím písničky, které frčely před asi 10 lety. S přicházejícími pocity zabředám do nostalgie. 

Na dospívání vzpomínám rád. Bylo to velmi chaotické období, plné vzdoru, rebélie a hlavně, formování osobnosti. 

Ve vzpomínkách se vracím do období, kdy mi bylo 15-16 let. Kromě povinností v podobě školy, jsem měl absolutní svobodu. Veškerý volný čas jsem vrátil venku s různými partičkami. Někdo by mohl říct, se špatnými partičkami. Já to tak neberu. Toto období, co jsem dělal a s kým se stýkal, je mou nedílnou součástí. Musel jsem si tím obdobím projít, abych dnes stál tam, kde stojím. 

V té době jsem se možná choval jako, ehm, kretén, ale vytvořil jsem si silnou citovou a vnitřní vazbu ke svobodě. Řekl bych, že zde se formovalo mé volnomyšlenkářštví, hodnoty svobody a toho, že jen já sám jsem zodpovědný za svůj život. Nebyl jsem dítě, dospívající, kterému by rodiče platili všechno. Naopak, rodiče, byť měli slušné příjmy, byli zhrzení tím, že jsem profesionálně nesportoval. To se projevilo tím, že "kapesné" jsem měl jen na školní pomůcky. 

Tak jsem si na všechno musel vydělat sám. A já chtěl hodně. Značkové věci, drahý mobil a zábava taky něco stála. Jejich přístup jsem nijak neodsuzoval, ani nebral negativně. Prostě to tak bylo. Tečka. Pokud chci peníze, musím si to vydělat. 

Dnes praktikuji to samé. Volnost a přijetí daných situací pochází právě z tohoto období. Pokud se něco stane, tak přijmu a pokračuji dál. Nemám důvod vidět věci negativně. Ale občas, občas cítím, že jsem se dostal moc daleko od těch pocitů, které jsem zažíval v dospívání. 

Mám všechno, co jsem chtěl. Skvělou ženu, práci, která mě vodí po světě a solidní zdroj příjmů. Ale vnitřně se necítím v pohodě. Proto jsem intuitivně pustil staré písničky. A začal přemýšlet nad celou podstatou formování osobnosti a osobností jako takové. 

Pojmenoval jsem si to jako bod 0. První vnitřní šťastný pocit, který jsem prožil. Aktivitu, kterou jsem dělal. Co tomu předcházelo a co následovalo. A ano, je to svoboda. Nebylo potřeba nic řešit. Že jsem propadal nebo měl výstupy s policií. Byl to čistý bezstarostný prožitek bez následků. 

Dnes řeším práci, buduji značku, zastupuji klienta. Navštívil jsem desítky zemí. Ale tahle bezstarostnost mi chybí. A tak přišel čas se zamyslet, co pro tento pocit můžu udělat a zda je to vůbec možné.

Obrázek vygenerovaný pomocí ChatGPT na základě textu.