blog 83 - nechápu

Víkend končí, ležím na posteli a jsem absolutně unavený. Co na tom, že jsem si na víkend naordinoval klid, pohodu a nic nedělání. Tato idea padla ještě v pátek večer. 

Dnes to není o mindsetu nebo o tom, co a jak dělám. Ne. Celá víkendová únava pramení z běžných zákonitostí, které dle mého názoru, jsou běžně platné v jakémkoli obchodu. Tedy, že je běžné, mít nějaký druh smlouvy předtím, než obchod započne. Ale v tomto odvětví, které je velice citlivé a je plné podvodů, smlouvy prakticky neexistují. Smlouvy se podepisují až tehdy, kdy je jasné, že daný obchod proběhne. 

Zároveň tu prakticky nikoho nezajímá, že já, potažmo můj klient, tu smlouvu potřebuje kvůli dohledu a regulacím. A tak celý víkend čumím do dálky a přemýšlím nad tím, jak z toho vybruslit. Chvíle mi se chce až brečet. Je to poprvé, co jsem se dostal do situace, kdy nedokážu vidět dál, než jen na danou situaci. 

Musel jsem vypnout logiku a začít uvažovat v diametrálně odlišných rovinách. Jedna z mých verzí byla, že skočím dnes na letadlo, doletím domů, zařídím s právníkem potřebné věci a ještě týž den se vrátím zpět. Šílené, ale šlo by to. Naštěstí mě nakonec napadá jiné řešení. Zaplatíme jen část, získáme smlouvu a pak doděláme zbytek. 

První část je tedy vyřešená a pláč se mění v maximální únavu. Konečně spím celou noc, ale budík mě probouzí v 6:30. Jelikož potřebuji ještě něco zařídit, musím vstát. A zrovna dnes jsem spal dobře. Odpoledne věnuji druhé části. Domlouvám s protistranou to, že podáme report a podepíšeme smlouvu. Protistrana souhlasí a já směřuji další debatu k výši provize a smlouvu o ní. Prý smlouva není potřeba, stačí cash. 

Propadám v hysterický zoufalý smích. Ten opadá po několika vteřinách. Došlo mi, že toto je ta nejmenší věc. Vysvětluji protistraně, že smlouvu potřebuji, i kdyby to bylo na 1 Euro. Souhlasí a já sotva držím oči. Jsem vyčerpaný a to pracovní týden ještě ani nezačal. 

Obrázek vygenerovaný pomocí ChatGPT na základě textu.