blog 72 - můj pohyb, můj smysl

Musím se přiznat, že nevím, jak mám změnit otvírák každého blogu. Většina věcí se mi děje buď - za a) na gauči, kde rekapituluji uplynulý den, za b) v salóncích, kde rekapituluji pro změnu co se mi stalo během meetingů a kam vlastně pokračuji a za c) před spaním v posteli, kdy mi hlava běží na 200%. Měl bych nějak rozbít tuto rutinu, protože rutina, to je to, co nechci. 

Avšak tento blog píši zalezlý v salónku v Dubaji, před cestou do Nairobi. Na začátku cesty do Dubaje jsem věřil, že poletím zítra domů, ale klient mi do toho hodil vidle. Co naplat, že jsem zabalený pouze do batůžku. V Dubai Mall jsem si nakoupil nejpotřebnější věci, tedy až na ponožky, ty koupím ve Westgate v Nairobi. 

Odpoledne jsem seděl u notebooku a psal klientovi, právníkovi a dalším lidem. Byla to velmi čilá pracovní komunikace a je až s podivem, jak jsem dokázal přepínat hlavu mezi 2 projekty, 2 jazyky a pořád být v obraze. Považuji to za nově nabitou super schopnost. 

Během tohoto tichého ruchu jsem se zamyslel, že to je vlastně skvělé a že mi opět vychází nevyřčený plán. Do Nairobi nepotřebuji jen kvůli klientovi, ale zároveň kvůli mému vlastnímu projektu. Chci ho spustit od 1.9. a potřebuji proškolit kolegyni, vytvořit plán a strategii. Ještě před 2 dny to vypadalo, že se do Keni podívám až na konci září. O to milejší je tato cesta teď. 

Navíc tím završím cestovatelské léto s pocitem, že jsem pro klienta udělal doopravdy vše, co bylo v mých silách a pomalu se uchyluji k pohledu na Yosemitský národní park, ve kterém se budu za 2,5 týdne procházet. 

Ač nejsem zabalený na takovéto přesuny a dobu, zjišťuji, že to co mám mi bohatě stačí a pokud má cesta i výsledky, mile rád se přesunu nehledě na počet párů ponožek. Mám z toho všeho velmi dobrý vnitřní pocit a vidím v tom smysl. Teď tedy jen zařídit věci v Nairobi, přeletět domů a prožít nádherný týden se ženou a hurá do Ameriky.

Obrázek vygenerovaný pomocí ChatGPT na základě textu.