blog 7 - Afrika a Omán - část 1

Je půlka letních prázdnin, takže ideální čas se sebrat a zmizet na 3 týdny do Afriky a do Ománu. Přeci jen je v Ománu 37st. ve stínu a u nás v Evropě prší. A já miluji zimu. Ale práce si nevybírá. 

Každé album ze služební cesty začíná touto fotkou. B787 Qatar Airways.

Tentokrát je mým primárním cílem Nairobi a Muscat. Ještě musím předeslat, že tato první část bude trochu strohá. Důvod se dozvíte v zápětí. 

Jako vždy volím pro svou cestu Qatar airways a opět mohu sdílet novinku, kterou jsem objevil. Upgrade do businessu jde za míle celkem snadno a hlavně to není moc drahý. Tedy co se týče mil. A jelikož z Dauhá odlétám v 1 ráno, volím pro upgrade let Dauhá - Nairobi. Z ekonomy (tarif K) do business 19000mil. To není zas tak zlé. 

Během prvního segmentu si k jídlu dávám Chilli con carne a hned vzápětí dostávám: zimnici, průjem, bolest břicha, hlavy. Nevím co se stalo, ale ihned po jídle jsem se dostal do tohoto stavu. Zbylé 3 hodiny do Dauhá jsou těžkým peklem, které bych nechtěl nikomu zažít. Jsem zabalený v dece, klepu se a občas obtěžuji spolucestující se zvedáním se, protože musím na toaletu. 

Po výstupu v Dauhá si ihned beru Paralen a mizím do salónku. Do sprchy. Do horké sprchy. Trochu se napiji, ale nejím. Cítím, že by to nebyl dobrý nápad. V tuto chvíli jsem nejvíc vděčný za ten upgrade, že se budu moci ihned natáhnout. 

4 hodiny spánku budou potřeba.

A tak se i děje. Z Dauhá do Nairobi to je 5 hodinový let. Odhadem tak 3,5 hodiny spánku. Po nástupu risknu nealko šumivé víno. Le Petit Etoilé je prostě boží. Domlouvám si jídlo - pouze ovoce těsně před přistáním, pomerančový džus a espresso. Snad to zvládnu. Letadlo se odlepuje od země a já ihned volím polohu v leže. Daří se mi spát až do probuzení letuškou k snídani. Následně spím už v sedě až do přistání. 

Imigrační kontrola se táhne a já se neskutečně těším na hotel. Sice mi už není tak zle od žaludku, ale zimnici mám pořád. Navíc v Nairobi je 13st. a já nemám ani mikinu. Kam jsem dal hlavu při plánování té cesty? To nevím. 

Po příjezdu na hotel jdu rovnou spát. Naštěstí mě osvítil duch svatý a já si udělal booking hotelu s příjezdem o den dřív a tak v 8 ráno jdu rovnou do pokoje. Žádné čekání. Celý den kompletně prospím. Druhý den plánuji schůzku a třetí den se na ní vydávám. Jinak ležím v posteli a snažím se to přežít. Až 4 den se vykopu pořádně ven. V Nairobi je Safari Walk National park. Na konci města kus divoké přírody. 

Procházka se žirafou v Safari Walk National park Nairobi.

Beru Uber a vydávám se na procházku do divočiny. Nakonec z toho vypadne taková lepší ZOO. Ale nachodím zde asi 7km. Měl jsem i super průvodkyni, se kterou pak musím hledat ATM, protože, jak je u mě zvykem, nemám cash a za její průvodcovské služby se platí. Každopádně doporučuji jít s průvodcem. Kromě informací o parku, zvířatech, vás vezme do "volné" přírody a procházíte se třeba s žirafou. 

Co se týče Nairobi, má takový západní vibe. Velmi příjemné město. Lidi jsou skvělý, se všemi se dá bavit o čemkoli. V nákupácích jsou běžné prodejny jako Boss nebo Decathlon a všechno mezi. A v Carfourru seženete super čerstvé ovoce. Kupoval jsem citrón asi za 1,2Kč. Banány kilo asi za 12Kč. K přesunům volím vždy Uber a ceny do 200Kč po celém městě. Takže super. 

Podvečerní ulice v Nairobi.

Na konci týdne musím do Muscatu. Opět volím Qatar airways a zde se poprvé stávám kartičkářem. Během tohoto roku jsem si vylétal status Silver. Poprvé v mém životě. Zatím jsem neprozkoumal všechno, co tento status přináší, kromě více mílí za lety. Ale po cestě z Ománu zkusím Silver lounge v Dauhá. 

Poslední segment - Dauhá -> Muscat.

Jinak samotný přesun není ničím zajímavý kromě teplotního šoku. Z příjemných 20st. v Nairobi do 40st. veder v perském zálivu. Po příletu do Muscatu, na imigrační kontrole, se mě úředník ptá, proč mám víza. No protože to je doporučený na stránkách ministerstva. Ano, je tam také uvedeno, že občasné ČR nepotřebují víza, ale hádejte se s někým. Následně mě zastavuje celník, který chce vidět obsah mého batohu. Nelíbil jsem mu na RTG ovladač od PSka a selfie tyč. Ale co to viděl naživo, nebyl problém. 

Následně jdu ještě přes jednu celní kontrolu a už objednávám taxi. V Ománu nefunguje Uber, ale mají vlastní appku Otaxi. Funguje prakticky stejně, nastavuji platbu kartou, hotel a v 6 hodin ráno ulehám do postele. Co bude následovat další týden? To nevím. Právě jsem se probudil a zaspal jsem i snídani. Tak jdu prozkoumat hotel a zjistit, kdy mě čeká jaká schůzka.