blog 68 - jsem ještě v pořádku

Posledních 24 hodin bylo vážně hektických. Pro klienta jsem měl vše připraveno, seděl na hotelu a jen pálil peníze za nic. Vzal jsem to tedy do svých rukou a na všechny strany poslal informaci, že to takhle dál nejde. 

Dohodl jsem se s klientem, že pokud se tu nic nezmění, tak letím domů. Udělal jsem rychlou kalkulaci a cesta domů, na týden, vychází klienta levněji, než kdybych tu týden čekal. Obchodnímu partnerovi jsem poslal to samé a zároveň i právníkovi. Potřebuji schválení mého plánu ze všech tří stran. 

Právník nikdy nic nenamítá a klient se mnou většinou souhlasí. To je výhoda mé práce, protože ti, kteří toto financují, sedí 8 000 km daleko. Problém už může nastat jen u partnera tady. Pokud bude hrát hru, že vše bude připraveno během dvou dnů, zůstávám. 

Naštěstí se mi daří přesvědčit i jeho o tom, že pravdu mám já a ne on. Takže tři zelené a já se můžu vrátit za manželkou. Neviděl jsem ji přes 3 týdny a vážně se jí nemůžu dočkat. Zvažuji své možnosti, jak se dostanu domů. 

Nejraději bych letěl s Qatar airways přes Dauhá, ale dnešní let už nestihnu. Ten odlétá z Entebbe v 17:30 a mé povolení odjezdu přichází až v 18:00. Mám tedy čekat až do zítra? A co AirFrance? Ok, to ještě dnes letí, ale za 1500EUR. To mi nikdo neproplatí. Tak tedy Lufthansa, potažmo Brussels Airlines. Ceny jsou obdobné jako u AF. To firmě nevysvětlím. 

Napadá mě tedy, že poletím za míle. V 18:30 koukám na letenky, a za 21 000 mil + 169 USD jde koupit letenky s Brussels Airlines. Ani minutu neváhám a kupuji je. Sice se jedná o služební cestu, ale ani nemrknu, pokud mám platit svými soukromými mílemi a být s manželkou o den dřív. 

V tom mi dochází jedna věc. Celou dobu se ženu za statusy, mílemi, penězi, atd. Ale pokud jde o mou ženu, vše jde stranou. V tu chvíli mi je jedno, že za práci utrácím své míle nebo peníze, hlavně že budu s ní. Je to velmi příjemné zjištění, respektive utvrzení, že jsem pořád normální a že můj vnitřní kompas je stále správně nastaven. 

A tak sedím na letišti v Entebbe a těším se domů. Budu tam sice jen týden, ale i to málo stačí k tomu, abych dobil baterky a chvilku nemyslel na nic jiného, než že jsem šťastný se svou ženou. 

Obrázek vygenerovaný ChatGPT na základě textu.