blog 62 - mrhání

Týden v Ománu se pomalu, ale jistě blíží ke konci. Letenky jsem sice chtěl přebookovat na sobotu, ale nakonec se to nepovedlo a já zvolil taktiku, nejde to? Ok, letím dál. A tak opět vyhlížím další let do Keni. Tentokrát se těším víc, než kdy jindy.

Ten týden tady byl vlastně strašně těžký, ale jednoduchý. Celou dobu jsem byl na hotelu a prakticky nic nedělal. Tedy, věnoval jsem se komunikaci s obchodními partnery, ale ti na mě většinu času kašlali. Stejně tak tomu je dnes a po dohodě s chlebodárcem, je vyšší priorita vyřešit situaci v Keni, než dál pálit peníze tady. 

Tento čas tady nestál jen peníze, ale hlavně čas. Můj čas. Celý den na hotelu a večer alespoň na krátkou procházku, abych měl nějaký pohyb. Tento čas jsem mohl věnovat smysluplnějším věcem. Manželce, našemu štěstí a našemu životu. Nebo svému dalšímu projektu. 

To mě nutí k otázce, mám pokračovat? Je toto plýtvání časem, energií a penězi v pořádku? Mám v sobě rozkol. Práce mi dává smysl a naplňuje mě, ale zároveň mě deptá z těchto důvodů a hlavně, že jsem opět dva týdny bez manželky a domů se podívám, no ani nemám ponětí kdy. 

Měl jsem čas přemýšlet, za což jsem vděčný, ale tím, jak se čas táhl a já neopouštěl hotelový pokoj, komu by se taky chtělo do 40st. veder, uchyloval jsem se k hraní her, koukání na videa a ten čas tady jsem vlastně přežil. 

A já nechci přežívat. Je na čase najít smysluplnou činnost, aktivitu, kterou budu moci dělat při takto dlouhém čekání.

Jsem však za toto rád. Za tu zkušenost toho, že nic nedělám. Ne proto, že nic nedělám, ale že mi otevřela oči a já si uvědomil, kolik drahého času jen vyhazuji z okna. Čas je nehmatatelná věc a nedá se vyčíslit. Proto jsem k němu přistupoval tak, že ho mám neomezené množství.

Opak je ale pravdou a to, co nejde vyčíslit, je doopravdy to nejcennější. Čas, láska a zdraví. Já na to trochu zapomněl a ani jednomu se nevěnoval tak, jako by to bylo to nejcennější na světě. To potřebuji změnit a tím, že si to uvědomuji, tak to také udělám. 

Závěrem bych rád dodal, že tohle přemýšlení, psaní a analyzování, je skvělá věc. Baví mě to a hlavně přicházím na věci, které jsem žil jen na autopilota a nepřikládal jsem jim větší váhu. Hnal jsem se za úspěchem a nedbal na to důležité. Teď si to uvědomuji a přichází čas na to, tyto dvě věci spojit. Přeci jen jsem dost daleko na to, abych z tohoto kola vyskočil a cítím, že mám dostatek zkušeností na to, abych to dokázal spojit. 

Obrázek vygenerovaný na základě textu pomocí ChatGPT.