blog 49 - a co dál?

Přesunul jsem se do ložnice, tedy do kanceláře. Mám tu nainstalované GoPro, které sice nemám kvůli práci, ale teď si s ním hraju. Do toho připravuji věci pro chlebodárce a čekám na druhého, až mi potvrdí odlet do Ománu. 

Poslední dva dny jsem celkem produktivní, ale pořád to není ono. Když jsem před třemi čtyřmi měsíci začínal, hodlal jsem se naplno věnovat obou projektům a případně pasivně hledat něco dalšího. Jelikož jeden z těchto projektů mě nenaplňuje tak, jak bych si představoval a vlastně mě posílá mentálně dolů, přichází otázka, co dál? 

Mohu se věnovat pouze jednomu z těchto projektů, ale to není v souladu s mou vizí a přesvědčením. Přeci jenom jsem se rozhodl vytvořit něco víc a pokud si uberu jednu věc, budu tvořit o to míň. Ale jak se tedy mám posunout? 

Uvažuji nad tím tak, že v tuto chvíli nejsem strůjcem svého štěstí a svého světa. Sice jsem udělal nějaká rozhodnutí a nejsem standardním zaměstnancem, ale stále nejsem tím, kdo tvoří. A to je ta hlavní překážka, kterou v současné době vnímám. 

Máme se dobře, mám dost volného času, ale nejsem svým pánem. Nerozhoduji se podle sebe, ale podle potřeb druhých. Je potřeba vyřídit něco v Ománu? Zaleť tam. Potřebujeme něco dotáhnout v Keni, prosím, naplánuj si cestu. 

Má vize sice vypadá identicky, ale s drobným rozdílem. Je to v ich formě. Já tam potřebuji něco dotáhnout, já tam potřebuji něco zařídit. A to je přesně ten rozdíl. Je to o mně. 

Toto je další z mnoha uvědomění si na cestě za svobodou. Tedy za tou kariérní, samozřejmě. Freelance je super věc, ale pořád to není svoboda. Na druhou stranu nechci být velká firma, chci aby to bylo o mně nebo jen malé hrstce lidí, kteří sdílí stejnou vizi, postoje a hodnoty. 

Dnes budu mít trochu času nad tím přemýšlet. Za chvíli jdu do Hornbachu pro nějaké "plíšky" a to je přesně ten čas, kdy se nejlépe přemýšlí. A to nejdůležitější, mám na to po dlouhé době náladu. 

Obrázek vygenerovaný na základě textu pomocí ChatGPT.