blog 46 - jsem kretén, nebo?

Nikdy jsem nikam nepatřil. Už od útlého věku jsem byl spíše v ústraní a měl jsem maximálně jednoho kamaráda. Během dospívání jsem chtěl někam patřit a tak jsem šel tou nejjednodušší cestou, tedy s partou, která byla "problémová". Přeci jen se dostat do této společnosti bylo snažší, než kamkoli jinam. 

Vytvořila se kolem mě aura, která byla založená na alkoholu a nerespektování všech autorit nebo zásad. Sice to byla maska a přinášela mi alespoň nějaký status a společenské postavení, byť v těch nejnižších patrech, ale pořád lepší, než být mimoň. Alespoň to jsem si myslel. 

Lidé, kteří mě znají od dospívání, mi říkají, že jsem byl alkáč, ten co kouřil, děvkař. No, něco na tom pravdy bude. Jak to však bývá, vše má dvě strany mince a na všem lze najít něco pozitivního. Pro mě to mělo přínos ve dvou věcech. Vždy jsem dokázal ze všeho vybruslit a díky nákladnému životu, přeci jen chlast a cigára byli vždy drahé, jsem objevil kouzlo podnikání. V létě borůvky, v zimě závody. A ten čas mezi? Žil jsem z toho, co jsem vydělal v předešlé sezóně. 

Po přechodu do pracovního života jsem byl proto zděšen, že má měsíční výplata nedosahuje ani týdenního výdělku z borůvek a ani ne dvou týdenního výdělku ze závodů. Ale chtěl jsem být samostatný a tak jsem to přijal. To se psal rok 2012. Na tvrdo, bez ničeho, jsem odešel do Prahy. Na kontě téměř 0, bydlení nějaký share. Zajištěná práce? Ale kdeže. A těch pár tisícovek jsem otočil během týdne v online ruletě. Ještě, že mi Smartwings v té době vrátili asi 4000Kč za stornované letenky. 

Přesuňme se do současnosti, do roku 2025. Minulý týden jsem měl debatu s manželkou o tom, že se snažím nebýt kretén. Abych to objasnil. Nechci, aby mě výdělky ovlivňovali na mé osobní bázi. Tedy, abych zůstal tím stejným člověkem, jako do teď. I proto si mě žena vzala. A to i přesto, že mě zná z mého dospívání. 

Začínám mít pocit, že se opět vracím do dětství, do dospívání a chci někam patřit. Ale tentokrát ne za každou cenu a už vůbec ne do problematické party. Na co však narážím je to, že buď se pohybuji s lidmi, kteří nechápou můj přístup k životu a mé nápady nebo to jsou lidi, se kterými vnitřně nesouhlasím. 

Historie se opakuje a já tu sedím na gauči se třemi možnostmi. Být nepochopen ale, být pochopen ale, nebo být sám. Možná existuje čtvrtá možnost. Vytvořit si vlastní společnost. Obklopen lidmi, kteří mají obdobný přístup k životu a sdílí obdobné hodnoty. Je to ta nejtěžší cesta. 

A já už nejsem kretén a vydám se po ní. Zkratky jsem již dávno opustil a sám být nechci. Držte mi palce.

Obrázek vygenerovaný pomocí ChatGPT na základě textu.