blog 42 - nic se neděje

Už druhý týden jsem na hotelu a téměř nic nedělám. 

Jen čekám, co bude. První dva dny jsem si dělal poznámky, běhal po schůzkách a očekával, že to tu proběhne rychle. Byl to jeden velký omyl a já stále čekám a stále se nic neděje. 

Nejdříve jsem byl naštvaný, pak jsem to nechápal a nakonec jsem si to začal užívat. Nejdřív se mi nechtělo ani z hotelu a teď, už jako místňák jezdím do centra. Dnes v obchoďáku jsem si dal pěstičku se security, velmi milá dáma mě poznala, aby ne, když tu jsem skoro jediný bílý. V obchoďáku jsem potkal obchodního partnera a tak jsme si na chvilku zakecali. 

Druhému chlebodárci dávám víc, než kdybych seděl doma v pracovně, připravil jsem postup, se kterým jsem si lámal delší dobu hlavu. V tu chvíli jsem si uvědomil, že takhle jsem to vlastně chtěl. Prostor a čas neexistuje, jen bytí. A tak jsem otevřel LinkedIn. 

Objevil jsem zde jeden profil, který je mi velmi blízký názory. Jeden příspěvek pojednával o Číně a podpoře režimu, pokud tam cestujeme. Já osobně mám Čínu rád. Ne režim, ale lidi. I když už nejsem v bývalé práci, tak udržuji kontakt s firmou a lidmi z ní, se kterou jsem spolupracoval. Jsou to normální lidi, kteří mají své problémy, své radosti a můžu s klidem říct, že to jsou mí přátelé. 

A pak jsem se zamyslel trochu více nad tímto příspěvkem. Jelikož se pohybuji mezi lidmi, kteří dělají mezinárodní obchod, jsou navázaní na vlády, jednají o povoleních a dalších věcech, zabrousili jsme na téma politika. A poprvé jsem bruslil na velmi tenkém ledě. 

Můj soukromý názor na Rusko a celou situaci na Ukrajině, je velmi vyhraněný proti Rusku. Zejména pak nechápu Fica, jak se přátelí s Ruskem. No a zde poprvé jsem byl nucen se stáhnout. Seděl jsem v pracovně Ugandského prezidenta a bavili jsme se o situaci v ČR, o blížících se volbách a povzdechl jsem si, že po volbách se nejspíše budeme blížit více na východ, než na západ. Že hodnoty svobody budou potlačovány za ideologii východu. 

Zde jsem byl zastaven, že například Fico to dělá dobře. Že to není o přibližování se k Rusku a jeho ideologii, ale o budoucnosti. Jednou válka skončí a přátelé budou první, s kým bude Rusko jednat a obchodovat. A jelikož budou chtít všichni, i EU, tak přátelé budou první a zbytek bude paběrkovat. 

Osobně nevím, co si o tom mám myslet. Moje hodnoty jsou dál, než jen byznys. Každý válečný čin, každé omezování svobod je za mě hodné odsouzení. Morálně a lidsky je Rusko špatně. Ale ruku na srdce, je to také velká ekonomika a jednou jim bude odpuštěno. 

Toto je velmi citlivé téma a jak jsem již napsal, nevím co si o tom mám myslet. Ale možná na tom něco bude. Jaký je Váš názor na tuto situaci a budoucí postavení Ruska a budoucího obchodu s ním? Dejte mi vědět přes formulář níže.

Obrázek vygenerovaný pomocí ChatGPT na základě textu.