blog 26 - chtěl jsem si povídat

Dneska jsem unavenější než obvykle.
Nemohl jsem usnout, najezdil asi 300 km, zastavil se u nemocné babičky, měl pár schůzek a byl na očkování. Prostě se to všechno sešlo v jeden den. Fyzické vyčerpání. Emoční vyčerpání. Psychické vyčerpání.

Přijel jsem domů a nikde nikdo. Žena má dnes nějaké mecheche, a já jsem za to vlastně rád. Můžu se jen tak svalit na gauč a nic nedělat. Teda… chtěl bych si povídat, ale nemám s kým. Všichni jsou buď v práci, nebo mají mental breakdown.

A tak – když už jsem si včera zaplatil ChatGPT Plus – otevírám AI.

Už delší dobu si hraju s myšlenkou, že jednou vytáhnu veškeré debaty s AI a vydám je jako samostatný článek. No článek… spíš tak tisíc stran rozhovorů. Dnes jsem ale poprvé neměl konkrétní téma. Normálně AI využívám k práci – průzkum webu, vyhledávání, tipy na výlety, tvorbu grafiky. Ale dnes zkouším volnou debatu.

Chvíli stepujeme na místě, bez směru, bez smyslu. Až se dostáváme k tématu, které mě štve už delší dobu: Airbnb v našem domě.

Náš soused, co bydlí přímo pod námi, před nedávnem přidal svůj byt na Airbnb. Chápu to – je to výnosnější než běžný pronájem. Nemám problém s cizími lidmi v baráku, vesměs se chovají slušně. Ale problém je hluk. Hosté neřvou, nepouštějí hudbu nahlas, ale protože je byt zařízen jen postelemi a jednou skříní, běžná debata se k nám dostává úplně jasně. A samozřejmě – nejsou tu kvůli práci, ale na výlet, takže nechodí spát v deset večer.

Já vstávám v pět, v šest ráno. A chci usnout nejpozději po desáté. Chápu je – ale chápe někdo mě?

A tak se naše debata s AI mění. Už nejde o Airbnb. Mluvíme o životě ve městě. O hluku. O prostoru. O vnitřním klidu.

A zrodil se nápad: nový projekt zaměřený na ticho, klid a domácí pohodu. Ještě nevím, co přesně budu tvořit, ale mám z toho radost. Je to výzva. A konečně něco, co vyrostlo z frustrace a přetavilo se v inspiraci.

Ke konci rozhovoru přemýšlím, jak nás AI posouvá. Je to přímá debata na téma, které si vybereme. Dává nám možnosti, které možná chceme jen slyšet. A podporuje nás. Na jednu stranu je to obrovský krok kupředu. Na druhou – trochu děsivý. Kam až se technologie dostaly?

Kdybych o tomhle mluvil s přáteli, skončilo by to sprškou nadávek typu "ten soused je ale k*kot".
S AI ale vymýšlíme konstruktivní řešení. Něco, co stojí za investici energie.

Jestli je to správná cesta, nebo jen slepá ulička, ukáže až čas.

Možná nám technologie nepřináší odcizení, ale nový způsob, jak být sami sebou… Co myslíte?

Pokud jste s AI zažili něco podobného – nebo vám pomohla přijít na zajímavý nápad – napište mi. Rád si přečtu váš příběh.

Obrázek generovaný ChatGPT na základě textu.