Blog 15 - Jihoafrická republika - část 1

Je to tu. Konečně. Poletím do Jihoafrické republiky.
Pětidenní výlet kombinující práci s volnem.

Z Nairobi je to do Johannesburgu čtyři hodiny letu. Schůzky si plánuji na den příletu, abych hned druhý den mohl pokračovat na prodloužený víkend v Kapském Městě.

Odlet z Nairobi je v 7:45 ráno. Budík nastavuji na čtvrtou. Odjezd z bytu plánuji před pátou.

Miluji ranní odlety.

Jak to u mě bývá, nemohu usnout. Celou noc se jen převaluji. Nepomáhají ani hluční sousedé, kteří mají nějakou oslavu. Bydlím ve 14patrovém domě a v noci se tu zvuky šíří i z okolních budov, takže nemám ponětí, kde se vlastně paří.

Hodinky mi ukazují dvě hodiny spánku. Budík ani nepotřebuji.

Sprcha, hygiena, káva a vyrážím.

Nairobi v pět ráno je v absolutním kontrastu s odpolednem. Nikde ani noha. Silnice prázdné. Na letišti jsem za půl hodiny. Odbavení je rychlé – letím jen s batohem. Snídaně v salónku a jdeme na boarding.

Po čtyřech hodinách přistávám v Johannesburgu.

Prší, ale čisto.

Už na imigrační kontrole mám pocit, že tohle není Afrika, jak si ji běžně představujeme. Kontrola trvá pár vteřin a o chvíli později už stojím ve třetím patře parkovacího domu a čekám na Uber.

Ceny jsou o něco vyšší než v Keni. Patnáct kilometrů za zhruba 150 Kč.

Vystupuji na předměstí Johannesburgu. Deštivý den uprostřed března. Patnáct stupňů a já nemám ani mikinu.

První, co mě praští do očí, je čistota. Žádné prašné, nedokončené chodníky jako v Nairobi. Všude uklizeno. Mix lidí – Asiaté, Afričané, Evropané. V supermarketu větší výběr než u nás doma.

Schůzky končím po poledni. Přesouvám se na hotel a hned vyrážím Uberem do centra. Nechal jsem si poradit od recepční – Mandela Square.

Za půl hodiny jsem na místě.

Rušné centrum velkoměsta. Mraky lidí, vysoké budovy a uprostřed Mandela Square. Ikonické náměstí se sochou Nelsona Mandely a obrovské nákupní centrum. Větší jsem zatím viděl jen v Dubaji.

Prostě centrum.

Nachodím asi 15 kilometrů a zaseknu se v obchodním domě při shánění mikiny. Jednu mám vybranou, ale nesedí velikost. Ptám se, jestli ji mají jinde. Mají.

Je čtvrtek a obchody zavírají brzy. Na přesun mám hodinu. Uber ukazuje 45 minut. Zkusím to.

Nikdo nechce přijmout jízdu. Všechna auta v centru jsou obsazená. Čekám skoro 15 minut. Trochu jako v New Yorku – chytit "tágo" je umění.

Mandela Square.

Nakonec vyrážím.

Stíhám obchod pět minut před zavíračkou. Rychlé vyzkoušení a beru. Zima vyřešena.

Další úkol: večeře.

Restaurace mají stejný problém – zavírají extrémně brzy. Nakonec beru hotelovou restauraci.

Je osm večer a jdu spát. Zítra mě čeká další budík ve čtyři.

Od první minuty v Johannesburgu jsem se cítil jinak. Dýchla na mě Evropa. Čisté ulice, mix kultur, skvělé jídlo.

Bude Kapské Město stejné?

To se uvidí.