blog 14 - návrat

Z Kernville se vracíme zpět do San Franciska. Hotel máme kousek od pláže a tak se ještě naposledy jdeme projít na pláž. Atmosféra je dokonalá. Z jedné strany je krásné světlo, protkané paprsky slunce a z druhé strany se díky kondenzaci tvoří opar, který dokresluje celý pohled. Nakonec nachodíme asi 7 km a dojdeme na vyhlídku, ze které je vidět na Golden Gate. Večer si skočíme jen do 7 Eleven pro snack a jdeme spát. 

Kouzlený podvečer v San Francisku.

Ráno posnídáme v nedaleké kavárně, kam přicházíme akorát tak včas. Asi minutu po našem příchodu, se vytváří tak 20 minutová fronta. Jelikož jsem si zabalil inteligentně už v Kernville, tak dnes jen zaklapnu kufr a můžu jít. Jsem hlavička. 

Uberem to je na letiště asi 30 min. Náš let do LA a následně zpět do EU letí odpoledne, takže nemáme kam pospíchat. Po odbavení se snažíme dostat do salónku, vždyť přeci letíme v businessu. Alaska však ani v business nenabízí bezplatný vstup, pokud se jedná o krátký let. Přesná pravidla si nepamatuji, ale náš skok do LA trvá jen hoďku. 

Za vděk tedy musíme vzít salónek, který přijímá DragonPass. Na výběr máme dva a my volíme Golden Gate Lounge. Není to nic extra, ale neurazí. Alespoň se najíme a v klidu posedíme. 

Přesně nad Golden Gate. 

Let do LA vede nad Golden Gate bridge. Akorát letíme přesně nad ním, takže ani z jedné strany není vidět. Co se mi líbí na mimo evropských aerolinkách, je business class i v malých letadlech. Z toho by se evropské aerolinky měly ponaučit. Toto vídám i v Africe. 

V LA máme asi 3 hodinky čas. Poprvé jdeme do klasického salónku pro business pasažéry. Je to má první zkušenost z velkého letiště. British Airways salónek v LA je v prvním patře, je poměrně temný, ale útulný. Musím ale uznat, že nevidím nějaký extra rozdíl oproti salónkům pro kartičkáře. Maximálně tak bar, ale ten já neocením. Možná to bude v atmosféře. Kartičkářské salónky jsou spíš odpočívárna, pravé business však mají nádech luxusu.

Do Helsinek se vezeme A350 Finnairu. Mají z mého pohledu unikátní business class. Sedadla, která nejde sklopit. Z pod sedačky se vysune pouze podpěra a tím je postel hotová. Dokonalý systém. Hlavně nikdo z posádky nebazíruje na tom, aby sedadlo nebylo sklopené během startu a přistání. Prostě už je připraveno na spánek. Jediná věc, která mi vážně vadila, byl 3 bodový pás. Ten totiž ústí téměř za ramenem. Sice jsem připoutaný jen na pár minut během startu a přistání, ale i tak to je celkem nepříjemné. 

Tohle se Finnairu povedlo.

Servis, posádka a jídlo jsou absolutně v topu. Sedadlo si po večeři ustelu, poprvé si dávám "prostěradlo" v letadle. Co se týče pohodlí ke spánku, hodnotím velmi kladně. Sedadlo je poměrně široké, cítím v něm soukromí, prostě co víc si přát. Líbí se mi ta vize Finnairu, že si to udělali po svém.

Z Helsinek do Prahy letíme klasickou A320. Evropská business není prostě business. Naštěstí se jedná o krátký let a po osmé večerní sedáme v Praze. Jelikož jsem byl během letů online a řešil nějaké věci do práce, beru Uber na cestu domů. Musím se totiž přebalit a v 5 ráno beru Uber zpět na letiště. Doma se skoro ani nenadechnu. Vracím se do Nairobi.