blog 136 - stagnuji?

Budou to už skoro dva roky, co píši tento blog. Když jsem začínal, témata přicházela sama. Stačilo se na chvíli zastavit, projít se nebo si sednout s kávou a myšlenky se začaly skládat do textů. Takto to fungovalo přibližně rok a půl. Letos je to ale jiné. Volné myšlenky přicházejí méně často a já si občas pokládám otázku, kam to celé vlastně směřuje. Dochází mi témata? Nemyslím si.

Jen se letos pohnulo mnoho věcí. Už nejsem zamrzlý na jednom místě a nepřemýšlím stále dokola nad stejnými otázkami. Myšlenky, které dříve končily na stránkách tohoto blogu, se postupně mění v konkrétní kroky. Místo volného psaní více plánuji, řeším a tvořím. Když zrovna nepracuji, odpočívám. Je to změna, kterou jsem nečekal, ale přišla přesně ve chvíli, kdy měla.

Ještě před několika měsíci jsem byl připraven ukončit své působení s klientem a z Keni definitivně zmizet. Rok se situace nevyvíjela tak, jak bych si představoval. Vlastně se dlouhé měsíce nevyvíjela téměř vůbec. Zlom přišel až na konci roku 2025. Objevila se možnost převzít místní společnost a posunout celý projekt jiným směrem. To, že se nakonec vše odehrálo trochu jinak, není podstatné. Důležité je, že přede mnou najednou stojí příležitost budovat místní pobočku prakticky od nuly. Dny strávené na hotelových pokojích a čekáním na další vývoj vystřídalo studium místního prostředí, hledání řešení a plánování dalších kroků.

Zároveň jsem se vrátil ke cvičení. A možná právě to mi udělalo větší radost, než jsem čekal. Volný čas dnes trávím ve fitku, na procházkách nebo jednoduše péčí o sebe. Ještě nedávno jsem měl času víc, než jsem dokázal smysluplně využít. Dnes ho mám výrazně méně a paradoxně mi to vyhovuje. Nemám pocit, že bych stagnoval. Jen jsem energii, kterou jsem dříve vkládal do přemýšlení a psaní, přesunul jinam. Do práce, do budování a do vlastního rozvoje.

To ale neznamená, že by Awesomeland končil. Naopak. Mám pocit, že se posouvá do další fáze. Od hledání odpovědí na základní otázky, přes období změn a nejistoty, až do bodu, kdy některé odpovědi začínám skutečně žít. Možná právě proto dnes píšu méně. Ne proto, že bych neměl o čem psát, ale proto, že více času věnuji samotné cestě.

Kam povedou další kroky, nedokážu odhadnout. Ať už v psaní, kariéře nebo běžném životě. Po dlouhé době však musím říct, že se opravdu těším na to, co přinese zítřek.

Obrázek vygenerovaný pomocí ChatGPT na základě textu.