blog 134 - kam jsem zmizel

Je to více než měsíc, co jsem přiletěl domů. První týdny jsem ještě dodělával věci k projektu a pak jsem vypnul. Úplně. Poslední téměř 3 týdny jsem se věnoval svému fyzickému tělu. Mentální očista přišla sama od sebe.

V praxi můj běžný den vypadal vždy stejně. Budíček, káva, snídaně, očista a cesta do fitka. Procházku jsem vždy prodlužoval a začal jsem lámat rekordy v počtu kroků. Za den, týden, měsíc. Když se mi nechtělo do fitka, šel jsem do bazénu. Nebo jsem si půjčil kolo a jel si jen koupit chleba do centra. Na práci nebo na cokoli kreativního jsem neměl ani pomyšlení.

To se změnilo přesně včera večer. Se ženou jsme poslouchali Queeny. Ona si četla a já hrál nějakou hru na notebooku. A k tomu jsem měl puštěný live cam ze Saint Maarten. Přílety a odlety. Na YT nemám Premium, tedy občasná reklama přerušila vysílání.

Po několikáté reklamě jsem se zamyslel nad jejím sdělením. A vlastně nad každým sdělením reklamy. Kupte si to a to, mějte službu tu a tu. Reklamy propagují produkt, který více či méně potřebujeme. Proč ale nepropagují život? Hodnoty? To, jací chceme být?

Dlouhodobý vztah k produktu, službě, firmě, značce musí generovat více zisků s nižšími náklady. Loajalita zákazníka musí mít daleko větší hodnotu, než hodnota jednorázového nákupu. Nesoudím reklamy a jejich místo na světě. Firmy musí vědět, do čeho investují peníze.

Reklama, kterou jsem včera viděl, ve mě vyvolala to, co jsem cítil před nějakou dobou. Že chci žít život podle sebe. Vydat se na Malé Antily a koukat jeden celý den na přistání letadel nad Maho beach. Popíjet mocktail při západu slunce, prozkoumávat nové části světa.

Ta reklama ve mě zažehla plamínek myšlenek, které jsem poslední měsíc úplně vypustil. Takže kde jsem byl? Tady, jen offline. Jsem zpět a připraven budovat další část svého Awesomelandu.

Obrázek vygenerovaný ChatGPT na základě textu.