blog 110 - nemyslí mi to

Vracím se domů z Rakouska. Odpolední cesta vlakem příjemně utíká a kupé máme jen pro sebe. Domů to jsou asi 4 hodiny a mé myšlenky mě táhnou k práci. K dalšímu projektu, který mám v hlavě. 

Jsem nesystematický člověk - diář mám jen pro okrasu a několik strohých poznámek. To do list? Samozřejmě mám. Na začátku. A nikdy se k němu nevrátím. Pamatuji si 90% věcí, které mě napadnou a co je potřeba udělat. Ano, zapomínám. Ale nikdy se nepodívám do kalendáře, to do listu, diáře a ani nikam. Mám štěstí, že pokud něco hoří, lidé se mi sami ozvou. Tímto děkuji všem takovým. 

Během několika dní v Rakousku, jsem kromě courání po městě, přemýšlel. Ostatně to je má oblíbená kratochvíle. Poslední dobou mi přijde, že jsem neukotvený. Nejen tento blog, ale hlavně moje hlava lítá od tématu k tématu. 

V poslední době nemám žádný cíl, který bych sledoval a věnoval mu pozornost. Navíc se mé myšlenky tříští mezi práci a soukromí život. Tento koktejl mě absolutně paralyzuje. Téměř čtvrt hodiny hledím na monitor a nevím kam dál. 

Nemám ani představu, jak se z tohoto stavu dostat. Snažím se myšlenky třídit, zařazovat nebo si je jen tak odložit na papír. Zkouším priority. Rozděluji je mezi soukromé a pracovní. Nic z toho nepomáhá. Mám pocit, jako by mi to nemyslelo. 

Nový rok tedy začíná v mírné skepsi. Nikdy jsem ale neslyšel, že nový rok musí začínat výhradně pozitivně. Pokud si odmyslím to, že se změnil rok, jedná se o běžný stav, který se v mé hlavě občas vyskytne. 

Proto nepropadám do negativních myšlenek. Příští týden přinese spoustu nových věcí. Některé se vyjasní, některé posunou, jiné skončí. A třeba s tím i mé "nemyšlení". 

Obrázek vygenerovaný pomocí ChatGPT na základě textu.