blog 101 - 48 hodin

Jdu na to. Sedím opět na letišti a čeká mě super hektických 48 hodin. Odlétám do Nairobi, kde mám celý den na to, abych stihl 3 schůzky a večer stihl let domů, kam dorazím v úterý po obědě. Žádný hotel, žádná business class. 

Neberu si sebou ani žádné oblečení. Mám jen 2 ponožky, kdybych šel do sprchy na letišti. Beru sebou jen jednu tašku, kterou mám narvanou vzorkama a brašnu na noťas. Ta obsahuje zápisník, notebook, kabely, pas, víza a očkovací průkaz a hlavně nabíječky. 

Zítra je v ČR svátek. Rozhodl jsem se tento čas využít pro svůj vlastní business. Původně jsem měl v plánu se vydat do Nairobi, zůstat tam 2 dny a pak pokračovat do Ománu. Notář mi do tohoto plánu hodil vidle a tak z Nairobi musím zmizet ještě ten samý den, abych v úterý stihl vyzvednout dokumenty od notáře. 

Mám rád shon, hektické situace a chaos, který v tuto chvíli vzniká. Jsou to dva dny skutečně naplno. Budu určitě zralý na rehabilitační pobyt někde v lázních, ale těším se. Mám k tomu 2 důvody. První je již zmíněný shon. Druhý a troufnu si říct silnější důvod, je ten, že letím budovat svůj business. 

Nejsem nervózní. Více mě trápí to nespaní a únava, která za dva dny bude na extrémním levelu. Ale to k tomu patří. Po delší době jsem vytáhl i normální zápisník, abych nemusel vytahovat notebook nebo mobil. Beru to výzvu. Výzvu naučit se novým dovednostem, schopnostem a získat další vhled do mezinárodního obchodu. 

Má práce bude o komunikaci, vyjednávání a hlavně naslouchání. Potřeby, které budou potenciální klienti mít. Pamatuji si, jak dobrý dojem na mě vždy dělaly psané poznámky. Notebook je fajn, ale papír je papír.

A tak si užívám poslední chvíle klidu. Za chvilku sednu do letadla. Odlet už teď beru jako symbolickou situaci. Nový start, nový začátek. Jak to dopadne? To doopravdy nevím. Ale těším se. Zejména za dva dny do postele. 

Obrázek vygenerovaný ChatGPT na základě textu.