blog 100 - v jednom kole

Pátek večer. Sedím v "pracovně", což je kout v ložnici, kde je stůl a tiskárna. Na druhém monitoru mám puštěný film, na notebooku dodělávám poslední nezbytné věci do práce. Tedy do dvou. Pro klienta a pro svou vlastní firmu. 

Před 7 měsíci jsem si tento bod nedokázal ani představit. Před dvěma měsíci jsem přemýšlel, že se na všechno vykašlu. A dnes? Dnes přemýšlím, jak naplánovat co nejvíce schůzek do jednoho dne. Krásný kontrast. 

Je zajímavé, že jakmile jsem vykročil, nejde zastavit. Schůzka střídá schůzku, nápady se mění v plán. Výdaje najednou nejsou problém, přeci jen investuji do svého. Je to sice risk, ale to je každé podnikání. Mohl jsem v klidu sedět někde v kanclu, bez zodpovědnosti za výsledky a pobírat slušnou mzdu. Ale necítil bych se tak, jak se cítím teď. 

Správně vytíženě, s rozhodnutími, které ovlivňují moji další cestu. Ano, ponechal jsem si pojistku - druhého klienta, pro kterého stále zajišťuji nějaké věci. Ale v dohledné době, pokud se bude vše vyvíjet tak, jak si představuji, ukončím i tento kontrakt. Tedy pokud mi nenabídne se stát CEO jeho budoucí firmy. 

Ale to je příliš vzdálená budoucnost, ke které se nehodlám upínat. Svou pozornost teď soustředím na nejbližší kroky, které mohu ovlivnit u své nově vzniklé firmy. 

A tak plánuji na státní svátek se otočit do Keni, zařídit 3 schůzky a stihnout založit firmu tam. A ideálně se ještě v pondělí v noci vrátit do EU. Ano, je to šílené, ale zrovna v tento moment si to situace žádá. Má ekologická část pláče, ale v budoucnu půjde vše řešit online. Dnes to tak ale vyšlo. 

Jdu tedy hledat letenky tak, abych byl ráno v Keni a večer buh ví kde. Teď je hektické období a jsem v jednom kole. Tak, jak to mám rád. 

Obrázek vygenerovaný ChatGPT na základě textu.