Den se chýlí ke konci. Pro dnešek mám vše splněno a tak mám čas si sednou ke psaní. Dnes je to poprvé, co nepíši do deníku, ale přímo sem. Většinou si do deníku píši to, co se za den stalo a snažím se najít pojítko, případně hlubší myšlenku pro ten daný ten. To se děje během cesty domů, kdy během...
…. stále zvíře. Již po několikáté mažu tuto část. V hlavě mám několik variant jak to napsat a co tím chci říct, nicméně slova se ne a ne složit do správných vět. Tak to zkusím naposledy.
Ve čtvrtek jsem seděl v kanceláři a měl jsem poraženeckou náladu. Už jsem se nechtěl do ničeho pouštět, přeci jen se můj odchod z firmy nezadržitelně blíží. Chtěl jsem psát o mentálním rezignování, jak jsem k němu dospěl, co pro mě znamená, ale už jsem se nedonutil sepsat něco, co by dávalo, byť sebemenší smysl. Byla to taková, řekněme,...
Včera večer jsem před usnutím přemýšlel nad milionem věcí až do chvíle, než jsem začal přemýšlet na celým svým životem a co vedlo do bodu, ve kterém jsem teď. Těch myšlenek a vzpomínek bylo doopravdy mnoho a začal jsem uvažovat na tímto textem. Ale bylo lehce po 23 hodině a nechtělo se mi sahat po poznámkovém bloku, tak jsem...
#VIKENDOVE_ZAMYSLENI: Nemám koncept a zřejmě ho jen tak mít nebudu. Vlastně bych to nebyl ani já. Celý můj život je složenina náhodných dílků. Kam až mi paměť sahá, nikdy jsem neměl jasný cíl, kam chci jít. A během dnešního výšlapu se mi to všechno spojilo.
Je to tu! První blog. První slova napsaná na tento web, která již konečně zveřejním. Minulou verzi prvního vlogu jsem napsal před 2 týdny v kavárně a byl jsem si jistý, že to je ono. Nebylo. Čas plynul a já se k psaní nemohl dokopat a vlastně jsem nebyl ani mentálně nastavený, něco tvořit. Neměl jsem ani náladu na...